V roce 2009 využila čínská státní skupina Cosco finančních potíží Řecka, které chtělo splatit své dluhy a vyhnout se platební neschopnosti, a získala od vlády 35letou koncesi na správu dvou ze tří mol přístavu Pireus. Správa přístavu, která je ve veřejném vlastnictví, nadále zajišťovala provoz a správu mola I.

V roce 2016, za vlády Syrizy, koupila společnost Cosco 51% celého přístavního správce Pireus Port Authority (PPA) za 280 milionů eur, čímž přístav převzala; v roce 2021, za vlády Nové demokracie, koupila dalších 16% PPA.

Čínská vláda si tak zajistila kontrolu nad přístavem až do roku 2052. Peking hodlá dále expandovat a usiluje o výstavbu čtvrtého kontejnerového terminálu, ačkoli místní úřady projevují jistou nelibost nad těmito stále invazivnějšími projekty, jako je například projekt výstavby čtyř luxusních hotelů v areálu přístavu.

Příchod čínského kapitálu vedl k pozoruhodnému rozvoji přístavu: v roce 2009 odbavil méně než 700 000 20 stop velkých kontejnerů (TEU), v roce 2014 odbavil 3,6 milionu, v roce 2019 již 4,9, v roce 2020 dosáhne 5,4 milionu.

Když v roce 2019 navštívil Atény čínský prezident Si Ťin-pching spolu s předsedou řecké vlády Mitsotakisem, oslavovali spolupráci mezi oběma státy a prohlásili, že projekt povede k vytvoření tisíců pracovních míst; ve skutečnosti společnost Cosco již zaměstnává 2 500 pracovníků, ale plánuje zaměstnat přímo i jako subdodavatele další 3 000 pracovníků každý rok až do počtu přibližně 10 000.

Za oficiálními přípitky se však skrývá krutá realita, kdy noví šéfové investovali kapitál do zvýšení činnosti přístavu, ale ne tolik do bezpečnosti pracovníků, ale spíše do jejich většího vykořisťování, kdy je často vydírali prekarizovanou prací nebo outsourcingem, aby je donutili přijmout extrémně tvrdé pracovní podmínky.

Předzvěst smrti

25. října byl na molu II pohybem mostového jeřábu ve dví přetržen 46letý pracovník doku. Podle Odborového svazu pracovníků kontejnerové dopravy (ENEDEP) tato nehoda tragicky ukázala nedostatky v bezpečnostních opatřeních a okamžitě byla vyhlášena stávka.

Následujícího dne se konala shromáždění dělníků, kteří svolali novou 24hodinovou stávku a požadovali setkání se šéfy společnosti China Ocean Shipping Company. Když však dorazili do kanceláří společnosti COSCO, zjistili, že brána je zavřená. Plot je nezastavil. S pokřikem "už žádná krev dělníků prolévaná za zisky rejdařů", "ztratili jsme kolegu, ne zvíře" byla stržena brána a stále odhodlanější přístavní dělníci se shromáždili na nádvoří před budovou, dokud je nepřijali zástupci společnosti. Schůze však neměla jiný účel než sepsat na papír jednoduché a více než oprávněné požadavky dělníků:
     - zvýšení počtu zaměstnanců: týmy šesti dokařů namísto současných čtyř;
     - konec dvanáctihodinových směn a dvojitých směn, tj. dvou plných směn s pouze osmihodinovým odpočinkem v jednom dni;
     - převod všech smluv na dobu určitou na smlouvy na dobu neurčitou;
     - vytvoření orgánu pro kontrolu bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců, který by zahrnoval i samotné zaměstnance.

Po schůzce předseda odborů znovu potvrdil, že stávka byla úspěšná a že se rozhodli pokračovat v boji, dokud nebudou jejich požadavky plně splněny: "Je naší povinností pokračovat v boji. Varujeme zaměstnavatele a vládu, že pokud vyšlou represivní složky a dotknou se stávkujícího dělníka, uvidí kontejnery plovoucí v zálivu”.

Připomínáme, že řecká vláda teprve před několika týdny přijala nový zákon proti odborům a právu na stávku ("I v Řecku dochází k novému vážnému útoku na dělnickou třídu v podobě bezmocnosti odborů").

Náš boj za všechny pracující

Ve čtvrtek, čtvrtý den stávky, se konal velký motorizovaný průvod stávkujících přes Pireus na náměstí Korai, kde již čekaly stovky pracujících, včetně pracovníků jiných kategorií. Opět vystoupil předseda odborového svazu ENEDEP, který prohlásil, že smrt jejich kamaráda se dala předvídat vzhledem k tomu, že v přístavu chybí i ta nejzákladnější bezpečnostní opatření. Odsoudil, jak se šéfové, majitelé lodí, podnikatelé a politické autority, kteří mezi sebou bojují a soupeří o podíl na zisku, tváří v tvář této vraždě spojili, aby zakryli odpovědnost a hájili svůj společný zájem, kterým je vykořisťování dělníků.

V sobotu odbory předaly posádkám lodí, které v přístavu zastavily a čekaly na vykládku, vzkaz: "Stávkující přístavní dělníci se na vás obracejí. Před šesti dny zahynul při pracovním úrazu jeden z našich kamarádů. Stalo se tak kvůli nedostatečným bezpečnostním opatřením. Stávkujeme za naše právo na práci, za bezpečnostní opatření a za kolektivní smlouvu. Vaše solidarita je naším nejdůležitějším spojencem v našem boji. Náš boj je bojem všech pracujících”.

Odbory se po několika schůzkách s představiteli společnosti a vlády rozhodly obnovit práci v pondělí 1. listopadu, přičemž zachovaly mobilizaci a vyhlásily 48hodinovou stávku na pátek 5. a sobotu 6. listopadu.

Společnost COSCO je nucena přistoupit na podmínky

V tomto okamžiku, ve čtvrtek večer, společnost Cosco tváří v tvář jednotě a odhodlání zaměstnanců změnila svůj postoj a přistoupila na podmínky: v dopise zaslaném odborům prohlásila, že je ochotna akceptovat zvýšení počtu členů nakládacích a vykládacích týmů ze 4 na 5, zrušení dvojitých směn, zřízení společného výboru pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci za účasti techniků a lékařů, zástupců zaměstnanců a evropského certifikačního orgánu.

Díky tomu, že společnost Cosco přijala značnou část požadavků odborů po jejich původním úplném uzavření, mohli odboroví předáci slavit vítězství. Již vyhlášená 48hodinová stávka byla odvolána. Mobilizace pokračuje s cílem přimět společnost Cosco k dodržování národní pracovní smlouvy a k přeměně smluv na dobu určitou na smlouvy na plný úvazek.

Je zajímavé, že tito zaměstnanci, kteří jsou členy profesní a nikoli podnikové odborové organizace, tedy odborové organizace, která spíše vyjadřuje korporativní postoje, naopak vedli boj příkladně na třídní úrovni, aniž by podlehli nacionalistickým nebo rasistickým pokušením, jako to udělala jakási samozvaná krajně levicová strana, která vyzývala k "vyhnání Číňanů" a znárodnění přístavu!

Šéf odborového svazu ENEDEP ve svém projevu ke stovkám stávkujících dělníků jasně řekl, že šéfové jsou pro dělníky všichni stejní a všichni jednotně hájí své zisky. Stejně tak musí postupovat i dělníci, kteří musí vždy usilovat o maximální jednotu ve svém boji za obranu svých životních a pracovních podmínek a stavět se proti politice smíru vrcholového vedení svých odborů se státem a šéfy.

Tato stávka měla částečně pozitivní výsledek nejen díky odhodlání dělníků, kteří byli roztrpčeni obzvláště tvrdými podmínkami, ale také proto, že se nacházeli na strategickém místě pro fungování kapitalistického aparátu a šéfové usoudili, že je levnější ustoupit z některých jejich požadavků než riskovat, že přístav bude o Vánocích uzavřen.

Ne vždy se pracovníkům daří bojovat za těchto podmínek a často se jim nedostává solidarity ostatních podniků a jiných kategorií, která je nezbytná pro zajištění úspěšného výsledku boje. Tato koordinace, toto hledání jednoty v boji je úkolem celkového svazu odborových organizací. Proto je pro dělníky tak důležité, aby měli k dispozici odborové organizace, které budou hájit jejich třídní zájmy.

Dokonce i přístavní dělníci, přestože hrají v kapitalistickém výrobním systému klíčovou roli, stále více konkurují dělníkům v jiných přístavech, a to jak národních, tak ze sousedních zemí. Proto je i pro tuto kategorii naléhavě zapotřebí vytvořit mezinárodní odborovou síť, která by je sjednotila mezi jednotlivými přístavy a zeměmi a zabránila jejich rozdělení kapitalistickou konkurencí, která by byla prospěšná pouze pro zisky podniků.

Proto by se ani přístavní dělníci neměli chytit do pasti oportunismu, který je uzavírá do národního vidění jejich problémů a namlouvá jim, že mohou najít ochranu před vykořisťováním pod záštitou buržoazního státu, a volá po obraně "národních přístavů", třeba prostřednictvím znárodnění. Je to nesprávná cesta, ekonomický nacionalismus, který připravuje půdu pro politický nacionalismus, a je to cesta, která jde opačným směrem než cesta mezinárodní dělnické jednoty.

Čtvrtý dok

Po stávce však společnost Cosco okamžitě přešla do ofenzivy a snažila se zprávy o krizi v přístavu vydávat za nepravdivé: "Říjnová čísla jsou orientační," píše web Capital.gr, "podle společnosti Cosco bylo na molech II a III odbaveno celkem 364,4 tisíce kontejnerů, zatímco v říjnu loňského roku to bylo 407,2 tisíce kontejnerů, což představuje pokles o 10,5%. Tento pokles je však způsoben šesti dny stávky! "Když se denně vykoná 11 000-12 000 pohybů, i jeden den nečinnosti způsobí vážné problémy," upozorňuje.

Stížnosti společnosti Cosco mají jasný cíl: chce se vrátit k žádosti o koncesi na výstavbu čtvrtého mola, a to bez ohledu na protesty obyvatel oblasti, kteří již nyní trpí vážnými problémy se znečištěním, hlukem, dopravou atd. Pro šéfy je důležité, že nové přístaviště zvýší kapacitu Pirea o více než 11 milionů kontejnerů ročně, a to ještě se ziskem!